Závod boxerů v Dobřanech
2.10.2010
V sobotu ráno jsme vstávali opravdu brzo. A to jsme já (Borůvka) a máma Afra ani nedostaly snídani. Prý že někam jedem, tak až se vrátíme. No dobrá. Při první příležitosti jsme vyklouzly ven na zahradu a honem k autu. Když už jsme bez jídla, tak aby nás ještě nenechali páníci doma. Když se konečně páníci vyhrabali ( a to panička kupodivu nezdržovala a věci měla od večera připravené v autě), vyrazili jsme do Dobřan. Na samém kraji města se panička zeptala, zda vzal páník naše doklady - jako očkovák a výkonostku .... Nevzal. Tak jsme se vydali zpátky domů. Ještě že nebyl skoro žádný provoz. Na druhý pokus se to ale povedlo a tak jsme přijeli na cvičák včas.
Páníci šli do kanceláře vyřídit formality a pak jsme se šly vyvenčit. Já si opět zalítala svým torpédo způsobem a už jsme jen čekali na na zahájení závodu.
Při nástupu si páníci losovali čísla, v jakém pořadí půjdou závodit. Moje panička si vylosovala číslo 2 v kategorii ZVV1.
Nejdřív jsme šli na stopy - kousek za cvičák, panička měla sebou vrták a tak jsem mohla být hned na kraji louky, pěkně u batohu a nemusela do lesa . Panička našlápla stopu ve tvaru U, udělala 2 lomy a dala 2 předměty. Po 30 minutách jsme nastoupily. Já čuchla na nášlapu a šla. Sice pomalu, jak je mým zvykem, ale zato pěkně po stopě. Je fakt, že jsem si lomy ověřila, ale včas jsme se vrátila na stopu a předmět pěkně označila zasednutím. Já totiž vím, že panička si nepamatuje, kudy jde a tak jí to musím vždycky ukázat. Pan rozhodčí řekl, že za to ověřování lomů mi nějaký bodík srazil, ale že se mu líbil můj zájem o stopu a dostala jsem 96 bodů .
Po stopách jsem ve vedení :-)
Jako další byla poslušnost. První cvik bylo přivolání za pochodu - na povel volno jsem okamžitě odběhla a na zavolání se pěkně přiřadila k noze. Bylo to za plných 10 bodů. Další byla ovladatelnost na vodítku. Po zjištění, že nebudou pamlsky jsem se začala loudat a navrch jsem přidala jedno vyčůrání na place. Panička jenom udělala ksichtík, nijak to nekomentovala- taky by jí to nebylo nic platné. Dále bylo sedni - lehni - vstaň - za 10 bodů. Následovalo odložení za pochodu. To umím dobře, ale trošku jsem se zapomněla na začátku a panička vykročila sama. Za to jsme dostaly 3 bodíky srážky. Štěkání bylo opět za 10 bodů. Následoval aport. Pan rozhodčí totiž neví, že se s aportem nemá chvátat a já šla svým obvyklým způsobem. Tak zase minus 3 body dolů. Následoval skok vysoký. Panička dala povel a já se rozběhla. Pak jsem si to sice chtěla rozmyslet a vrátit se , ale co kdyby se to paničce nelíbilo. Tak jsem přece jenom překážku přelezla. Nebyl to žádný ladný skok, ale zvládla jsem oba směry. Zase následovala srážka 3 body.
Skok šplhem, kladinu a odložení jsem měla za plných 10 bodů, celkem za poslušnost = 86 bodů.
Pořád vedu, sice ne o moc bodů, ale vedu :-)
A přišla na řadu obrana. Nastoupily jsme na plac, panička mi ukázala plentu a zařvala revír. A já běžela. Plentu jsem oběhla, ale pak jsem si to namířila rovnou k figurantovi - průzkum terénu 5 bodů. Začala jsem štěkat a když už panička přicházela k plentě, jednou jsem do figuranta klofla. Srážka 3 body.. Prohlídka byla za plný počet, ale pak se mi nechtělo se zvednout z lehu do sedu a bylo mi pomoženo - srážka 2 body. Přepadení psovoda při výslechu - to já ráda, vrhla jsem se na lumpa a nechtěla pustit. Na druhý pokus jsem pustila , ale za velikou srážku bodů. Při zadržení pomocníka jsem kousla na špičku rukávu a bylo mi to vyčteno a zase ta nešťastná pouštěčka. Odolnost byla dobrá, ale zase pouštěčka na druhý povel a odcházela jsem s 62 body, což je bída :-(
Teď už jsme jen čekaly s paničkou, jak dopadnou ostatní. Nakonec náš výkon stačil na 2.místo.
První místo obsadila Míša a Caravaggio s 247 body, já měla o 3 body méně ... 244. Jako třetí se umístil Pavel a Horácio s 236 body.
Jo, málem jsem zapomněla - máma Afra byla první v ZM- veteráni.
Spolu s Dirty srčily do kapsy vyšším počtem bodů i Alfíka a Doris v normální ZM. Holt se mládí musí ještě učit.
Za fotky děkuji Pepovi od Doris, Liborovi od Artushe a i našemu páníkovi Jardovi.
Štěkání na svatbě
25.9.2010
Já, máma Afra a ještě dalších 6 pesanů jsme byli štěkat před radnicí v Plzni. Vdávala se Jitka, ženil se Aleš. A protože jejich boxíci museli zůstat doma, tak jsme jim šli alespoň zaštěkat my - kámoši. On je totiž Aleš náš figurant - tak abychom si to u něj nerozházeli :-)
Klubová výstava boxerů - Dobřany
18.9.2010
V sobotu se páníci vypravili do Dobřan s mojí mámou Afroditou, kterou přihlásili na výstavu do třídy veteránů. Spolu s ní tam byla ještě jedna babucha, o 3 roky starší , ale čiloučká boxinka. Afra byla druhá, i když v běhu na ní stejně nikdo nemá :-)
Výcvik v sutinách Chbany
11.9.2010 - 12.9.2010
Opět jsme zavítali do našich oblíbených sutin. Do Chban jsme přijeli už kolem poledne, abychom si mohli sutiny projít a omrknout. Počasí bylo pěkné, sluníčko svítilo (ale ne moc) , po dešti ani památky. Asi po hodině přijela Ivana s Barym a Šejdynou a pak postupně přijížděli další. Zdeněk s Panem Rasputinem zaparkoval hned vedle nás, Zuzka s Medou, Marečkem a babičkou na hlídání, Míša s Atrejem z Varské brigády a nakonec ještě Šárka s trojicí - Cink, Aška a Rea. A pustili jsme se do cvičení - páníci se schovávali do skruží, do pneumatik, do děr pod zemí i do výšek, vymýšleli si na nás někdy i těžké úkryty. Udělali jsme 2 kola a šli si odpočinout. Já jsem si v tom marastu někde rozřízla tlapku, tak jsem chvilkama pajdala , panička mi to hned vydesinfikovala.
Pánici zaběhli do lesa pro soušky a rozdělali oheň, na kterém si opékali něco k večeři. My si ale na večeři museli ještě počkat, protože v plánu bylo také noční hledání a tak se čekalo, až se setmí. Ještě večer přijel Michal s Arnym, který byl ten den na vodních zkouškách - no jasně že udělali :-)
Měsíc nesvítil, tma byla jak v pytli, ale za chvíli se objevily hvězdy - nádhera.
Dostala jsem baterku na krk, po dvou krocích jsem zaklepala hlavou - baterka zhasla, po dalších dvou krocích jsem zase zaklepala hlavou a baterka spadla na zem. To už se ani panička nenamáhala mi ji dávat znova a raději mi na cestu svítila. Ve tmě jsme si udělali 1 kolečko a byli jsme všichni moooc pochváleni, protože jsme se opravdu snažili a museli čmuchat a ne chodit na oči.
Ráno přijeli ještě další "Varáci" a protože už nás bylo hodně, rozdělili jsme se do dvou skupin. Já si opět zkoušela zakryté spodní úkryty,otevřenou výšku, ale nejtěžší byly pneumatiky. Zase jsme udělali 2 kola a pak se všichni začali loučit a odjíždět domů. Ještě jsme si udělali oběd, na krátkou prochajdu s venčením a taky jsme jeli domů. Celou cestu jsem prospala - Barborka taky :-). Doma nás vítala máma Afra i tetka Arinka , konečně , že je zase celá smečka pohromadě.
Panička sice fotila, ale já tam zase moc nejsem. Fotky máme slíbené, tak snad :-) :-)
Zkoušky v Berouně - FPr 1
29.8.2010
Ani jsme si nestačily moc odfrknout po sobotním závodě a už jsme zase jeli na další akci. Tentokrát do Berouna, kde jsme byly s Bárou přihlášené na FPr 1.
Počasí vypadalo, že bude slušné , i když sluníčko začalo nepříjemně vykukovat. Po kontrole dokladů a tetovacích čísel jsme se vydali na stopy. Nejdřív šla Barborka, potom já. Barborka šla zase tím svým frn způsobem a tak páníček zase neuhlídal stopovačku a nechtěně se proběhl. Lomy zvládla, oba předměty také. Získala 78 bodů - tím splnila zkoušku.
Já šla hned po Báře, tráva mokrá, bodláky , no terén nic moc. Také mohla panička to šlápnout na lepším místě. No co, šla jsem. Předměty jsem opět ukázkově zasedla, lomy si ověřila a dostala jsem 80 bodíků. Heč - také mám zkoušku.
Domů jsme jeli zvesela, zvesela. ( jo a zase bez fotek - panička foťák nebrala - prý by nestíhala)
Stříbrný obojek - CACT + Mistrovství republiky BK ČR
28.8.2010
ROZHODČÍ: | Ing. Miroslav Ulč, Renata Machová |
FIGURANTI: | Milan Brunovský, Štěpán Jindřich |
V sobotu ráno mě a ségru Báru naložili páníci do auta a vydali se do Staňkova, kde na cvičáku bylo zahájení závodu Stříbrný obojek. Cesta byla příjemná, moc aut nejezdilo, tak jsme si mohly ještě zdřímnout. Na cvičák jsme přijeli a už tam byly asi tři auta. Ze známých boxíků tam byl Apollo s paničkou, jinak jsem nikoho neznala. Během hodiny se cvičák zaplnil a bylo zahájení. Nejdříve si šli páníci vylosovat pořadí. Panička šla jako třetí a tak na ni vlastně zbylo číslo 2. Šťastné číslo :-) A za chvíli se vyráželo na stopy. Jeli jsme na louky nedaleko Otěšic . První nastupovala Barborka - jela jako žíznivá čára, kam se na ní hrabu, dostala 95 bodů. Potom jsem šla já. Šla jsem moc pěkně, hlavu jsem skoro nezvedala, malinko jsem si ověřila lom a na konci jsem ukázkově zasedla předmět. Také jsem dostala 95 bodů. Poslední v naší skupině - IPO V - šla Akira, ta stopičku vyfikla za 98 bodů. Prostě jsme byly všechny šikulky.
Po stopách si páníci řekli, že pojedou do Otěšic, abychom si ještě vyzkoušeli překážky. Tak jsme vyjeli , no a co se nestalo, páníci přehlídli odbočku a zajeli si hezkých pár kilometrů. Když konečně dojeli na cvičák do Otěšic, přijížděli už i ostatní, takže z překážek nebylo nic.
Na poslušnost jsme nastupovaly se ségrou společně - já šla na odložení a ségra cvičila. Průšvih byl, že zahlídla oblečené figuranty a tím byla poslušnost v háji. Pořád se po nic ohlížela, byla roztržitá, no prostě to nebylo ono. Výsledek byl 60 bodíků :-(.
Já cvičila lépe než Bára, ne že by to bylo něco extra, chůzi musíme pořád ještě vylepšovat, zvláště bez vodítka, ale prošly jsme s paničkou se 70 body. Aport jsem zvládla svým klidným způsobem - bez překusování, s předsednutím, překážku sice na druhý povel, ale zato pěkné předsednutí .....Úplně nejlepší bylo odložení - to mám vždycky za plný počet .
No a nakonec byly obrany. Představte si, Bára se utrhla, to jsem fakt nečekala.
Jinak byla jako střela, šla do toho s chutí a získala 77 bodů.
Já jsem obrany také zvládla, zakousla jsem se a držela.dokonce i doprovod figuranta jsem ustála. Přesto jsem měla srážky a výsledk byl 84 bodů.
Když se to sečetlo - tak jsem dostala 249 bodů a byla jsem prvníííííí - v IPO V.
A také jsem splnila zkouškový limit !! Heč , mám zkoušku
Dostai jsme krásný velikánský pohár, pytlík s garnulema od sponzora, sud na granule a ještě nějaké drobnosti. Den se vydařil, počasí nám přálo, těch pár kapek se dalo vydržet, hlavně že sluníčko nepálilo. prostě vydařený den .
Panička tentokrát nefotila, tak alespoň odkazy na foto :
FOTOGALERIE 1. FOTOGALERIE 2. FOTOGALERIE 3.
Výcvik v sutinách Chbany
21.8.2010 - 22.8.2010
Tak jsme po delší době vyrazili zase na sutiny. Tentokrát páníček rozhodl, že máma Afra zůstane doma . Moc se jí nechtělo, pořád se motala kolem auta s tím, že třeba páník ustoupí, ale nestalo se tak. Do Chban na trenažér jsme přijeli brzo a tak jsme si ho mohli všichni v klidu projít. To teda bylo něco !!! Celá místnost s petkama, když se tam vlezlo, dělalo to rámus, mě se tam moc nechtělo, ale když panička šla první a zavolala na mne, tak jsem teda také šla. Pak už mi to nevadilo a chodila jsem na ukázání. Další problém nastal, když jsem měla vylézt na střechu budovy po docela úzké prkenné lávce. A zase s paničkou jsem to zvládla. Prostě zážitků na víkend až až.
Odpoledne začali najíždět další človíčci s pejskama a začal výcvik. Pod taktovkou Moniky jsme hledali v otevřených i uzavřených úkrytech.
To ale nebylo všechno. Když se setmělo, začal noční výcvik. Panička mi svítila baterkou, protože čelovka, kterou jsem měla na krku, zhasla ,když jsem zavrtěla hlavou. Prostě nic nevydrží. A zase jsem hledala a našla. Jednoho človíčka jsem měla v otevřeném prostoru a dalšího v místnosti s petkama. Našla jsem oba a ségra Barborka také.
Druhý den dopoledne začal výcvik v jiném složení - někteří odjeli domů ještě v noci a jiní zase ráno přijeli. A zase se hledalo. Tentokrát jsem hledala človíčka, který byl schován v budově v patře, kam se lezlo po úzké lávce. Nejdřív jsem prohledala přízemí a potom na ukázání paničky jsem šla nahoru. Tam byl schovaný Petr a tak jsem ho vyštěkala. při dalším kole jsem zase měla Petra schovaného v díře pod zemí. Ne , že by se mi tam moc chtělo, co kdybych tam sletěla, ale překonala jsem se a šla na okraj a vyštěkala.
Byla jem mooooc pochválená.
Návštěva za boxerama na táboře v Třímanech
11.8.2010
Ve středu ráno jsme odjeli do Tříman, kde měli naši boxeří kamarádi tábor. Jeli jsme brzo ráno, protože od 9 hodin měla být poslušnost, tak jsme si zacvičily ( s Bárou), potom po poledni byla voda, zaplavali jsme si všichni v řece, přinášeli aportíky ..... a nakonec jsme se dočkali oblíbených obran. To bylo pokousáníčko.
Vodní soustředění v Ejpovicích
31.7.2010 - 6.8.2010
Záchranná brigáda kynologů Plzeňského a Karlovarského kraje se dohodla na společném soustředění v Ejpovicích, které bylo věnováno vodnímu výcviku.
V sobotu ráno páníčci začali pakovat věci do bydlíka a my holky se začaly motat kolem auta, aby nás náhodou nenechali doma. Když bylo všechno potřebné sbaleno, páníček zavelel - do auta - to byl fofr, s mámou jsem se mohla přetrhnout, která že tam bude dřív. Jo, Bára tam už seděla v kennele, tak ta to měla jisté.
Nakonec zůstala doma jenom teta Arinka s mladým páníkem a my ostatní jeli na dovolenou.
V Ejpovicích byl pro nás ( a naše cvičení) vyhrazen plácek, kterému se říká - u potápěčů. Proč, to jsme pochopili až za týden, kdy náš tábor zatopila voda.
Když jsme přijeli, bylo sucho, v táboře už byly postaveny 3 stany a chvíli to vypadalo, že bude výcvik opravdu v malém počtu. Nic takového se však nestalo. Během víkendu přijížděli další a tak se nás sešla docela slušná smečka.
Páníček přivezl s sebou loď, tak jsme se také mohli povozit, pak jsme také skákali z lodě do vody, plavali pro aporty, nosili lano k surfu, snažili se pochopit, co to znamená, když páník řekne přines aport a místo klasického aportíku tam stojí pádlo.
No prostě cvičilo se, i když jak moji páníci říkají, nebyl to až tak intenzivní výcvik, na jaký jsme zvyklí. Přes to se nám už po 4 dnech nechtělo makat a dostali jsme pauzičku v podobě procházky a následného vyhledávání človíčků v lese.
Protože začalo pršet a cesta, která byla předtím docela sjízdná se stala klouzačkou, rozhodli se páníci přestěhovat náš bydlík o stupen výš a moc dobře udělali. Nebylo to až tak jednoduché, musel nám pomoci jeden z táborníků - Radek, měl silné auto s navijákem a tak se dílo podařilo.
A zase se cvičilo. Na konec týdne hlásily rosničky přívalové deště a tak většina z osazenstva se rozhodla, že předčasně ukončí pobyt ( aby vůbec vyjeli s autem) . My se sbalili jako poslední a dobře jsme udělali, začalo pršet a pršet a pršet.
V neděli ráno jsme se zajeli podívat na naše tábořiště a našli ho celé pod vodou , zatopené. Na místě, kde jsme měli bydlík, plavaly kachny. Vodu mám ráda, ale tohle už bylo moc.
Tak zase za rok ..... pá, pá
Výcvik ploch u Drahotínského rybníka
4.7.2010
a následná koupačka :-)
Závod v Domažlicích - O Chodský čakan
27.6.2010
Předváděčka na Švihově
13.6.2010
II.Horácký závod boxerů
5.-6.6.2010
Narozeniny
27.5.2010
Tak dneska slavíme s Barborkou narozeniny. Už je nám 5 roků. Panička zase fotila, tak se mrkněte, jak rychle jsem sdlábla svůj dortík. Nic jsem nenechala.
Zkoušky ZZZ
ségra Barborka udělala zkoušku ZZZ
Zkoušky ZM
25.4.2010
Páníci se rozhodli, že půjdeme na zkoušku ZM. Já a Barborka.
Až do obran to vypadalo velice nadějně, stopa OK, poslušnost také, ale pak to přišlo. Obrany. Ne, že bych nekousala, ale nějak jsem si nerozuměla s figurantem a tak nás rozhodčí odpískal. Bára měla větší štěstí a zkoušku udělala.
Výcvik v lavinách
14.3.2010
V neděli jsme odjeli s Borůvkou a Barborkou na výcvik na špičák. Počasí bylo milosrdné, sice hustě sněžilo, ale vítr nebyl tak silný. Sešli se čtyři psovodi a 5 pejsků . Vedoucí Monika byla bohužel mimo, neboť se ve čtvrtek zranila na lyžích a tak cvičení nechala na nás.
Přijel Zdeněk s Panem Rasputinem, Vlaďka s Borůvkou, Iva s Barym a gruzíňáčkem Šejdinkou a s Ondrou a Jarda s Barborkou.
Protože sněhu bylo dost, cvičilo se na úkrytech po Lavinovém poháru. Pan Rasputin pěkně předvedl nález zahrabaného batohu , který následně přinesl páníčkovi. Ani nalezení a vyhrabání figurantů nemělo chybu. Šejdy statečně vyštěkala a dokonce pošlapala chlapa, Bary, Barborka i Borůvka hledali i v uzavřených úkrytech.
výcvik na Špičáku
Narozeniny
2.3.2010
máma Afra a teta Arinka oslavily 8 narozeniny.
Český pohár ZLP
20.2.2010
V pátek odpoledne jsme odjely (já a Bára) s páníky opět na Šumavu, kde páníci měli pomáhat při pořádání lavinového poháru. Cesta proběhla v pořádku, něco kolem třetí hodiny jsme dojeli na Špičák a ubytovali se u Moniky. Pak šli páníci ještě s ostatníma zkontrolovat a dobudovat úkryty. Sníh se docela lepil a tak se bunkry stavěly celkem dobře. Monika a Petr ještě objeli na skutru trasu a vyznačili ji fáborky. Nakonec všichni terén řádně podupali. Byla to docela sranda, protože někteří měli sněžnice na nohou poprvé a tak jim chvíli trvalo, než se v nich naučili chodit. Večer už jsme se šli jen projít a vyvenčit do lesa a pak už chrnět a páníci šli na chvíli posedět s ostatníma.
V soboru ráno se vstávalo brzo, honem rychle vyvenčit, páníci obléknout a připravit na nástup. Přijelo 6 závodníků a tak jsme to spočítali, že do tmy bychom měli všechno stihnout. Přijeli se také podívat z televize, rozhlasu, tisku, přijela také hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová, která předala pohár vítězi „Českého poháru lavinových prací“.
http://www.ceskenoviny.cz/video/detail.php?id=134538
Napsali o nás:
Od jara do podzimu se kynologové věnují hledání osob pod sutinami, pod vodou i ztracených v terénu. Pro psovody je zimní příprava fyzicky nejnáročnější a věnuje se jí méně lidí, psi ale hledání a vyhrabávání osob ze sněhu milují nejvíc, řekla dnes ČTK šéfka plzeňské brigády Monika Pospíšilová.
Psovod musí při zimním hledání umět dobře lyžovat a pohybovat se v terénu na lyžích nebo sněžnicích. Ve více než metrové vrstvě sněhu je to fyzicky náročné. "Psi jsou ale v zimě vyloženě nadšení a šťastní, když najdou zahrabaného figuranta a sami se k němu mohou prohrabat, což třeba v sutinách nejde," popsala.
Záchranné brigády kynologů jsou v ČR v každém kraji, sdružují více než 500 psovodů, každý má v průměru jednoho či dva psy. Například v Plzeňském kraji funguje brigáda deset let, má 23 členů a pět čekatelů a na tři desítky psů. "Do letošního lavinového poháru ale nemáme žádného psa. Buď jsou už v důchodu a odpočívají nebo jsou ještě ve výcviku," uvedla Pospíšilová. Na Špičáku budou v republikovém šampionátu lavinových psů závodit kynologové z Jihočeského, Karlovarského a Ústeckého kraje.
Úkolem záchranářských psů bude prohledat ve dvou různě obtížných terénech plochu vždy 100 krát 200 kroků několikrát přejetou lyžaři. Na každý terén má pes 30 minut. Celkem bude na tomto území ukryt pod metrovou vrstvou sněhu jeden člověk a v různých hloubkách ještě batoh a dva vzorky lidského pachu. Zvíře musí všechna místa co nejpřesněji označit. Hrabáním a štěkáním rozlišuje, zda našel člověka, jeho oděv či jen vzorky pachu. Úspěšným absolvováním a splněním dalších podmínek, například poslušnosti, psi získají zkoušku lavinových prací.
"Pro hledání lidí je možné vycvičit psa s dlouhým rodokmenem i voříška. Jsou jen dvě podmínky - nesmí být agresivní a musí milovat lidi, protože jen tak je rád hledá a zachraňuje," vysvětlila Pospíšilová. V plzeňské brigádě pracují zlatí labradoři, labradorští retrívři, boxeři, dobrman, beauceroni, teriéři, ovčáci, kolie či kříženec.
Soutěž není jednoduchá ani pro figuranty v roli zasypaných osob. "Rozhodně ne každý to dokáže - být zahrabaný pod metrovou vrstvou sněhu je náročné i na psychiku, protože z takové hloubky by se už člověk sám nedostal," řekla Pospíšilová. Figurant může při soutěži strávit ve zpevněném "bunkru" pod sněhem s dostatkem vzduchu i několik hodin. Má vždy u sebe mobilní telefon či vysílačku, aby si mohl v případě potřeby okamžitě přivolat pomoc.
Autor: ČTK
www.ctk.cz
a další ....................... http://regiony.impuls.cz/plzensky-kraj/zpravy/na-sumave-ziskali-psi-nejvyssi-lavinove-zkousky-brigady-kynologu/438339
Mokrý a těžký sníh byl pro psy náročnější než například prašan nejen při pohybu, ale také při hledání pachové stopy. Na dvou obdélnících o rozměrech 100 krát 200 kroků museli psi najít až v metrové hloubce zahrabaného člověka a tři vzorky - oděv nebo ztracený batoh. Psi se při hledání nesměli nechat zmást ani pachy několika lyžařů či řidiče skútru, kteří přes soutěžní terén v duchu pravidel soutěže několikrát přejeli.
"Základní výcvik se odehrává od jednoho roku, kdy se pejsek učí hledat. Vrcholu výkonnosti dosahuje zhruba ve třech letech věku, do jednoho roku je předvýchova štěněte," popsal cvičitel Petr Pospíšil. Výcvik psa tak může podle povahy zvířete a přístupu psovoda trvat dva až čtyři roky.
Dnešní soutěže, která se konala za podpory Plzeňského kraje, se účastnili psovodi z jižních Čech, Ústeckého a Karlovarského kraje. První čtyři místa a zápis zkoušky získali jihočeští kynologové. "Vyhrála Lucie Obranská s černým labradorem se jménem Barney, druhá byla Hana Klímová s fenou belgického ovčáka malinois Dianou Fany, třetí byla Kateřina Sojková s fenou německého ovčáka Airou," vyjmenovala Pospíšilová.
Podle kynologů nezáleží ani tolik na psím plemenu, jako na povaze psa. "Plemeno musí být schopné snášet zatížení - mráz, chlad, pohyb ve sněhu," popsal Pospíšil. Je pak jedno, jestli se pro práci v lavinách cvičí čistokrevný pes či kříženec. Další podmínkou je také nekonfliktní povaha psa. Kromě hledání v terénu je součástí soutěže také poslušnost, psovod musí umět jezdit na lyžích a jeho pes ho musí následovat a nevybočovat z trasy. Hodnotí se také vysílání psa na sáňky nebo na skútr, plazení, aport a další povely a základní poslušnost.
Záchranné brigády kynologů jsou v Česku ve všech krajích a mají několik stovek členů i psů. Od jara do podzimu se věnují hledání osob pod sutinami, pod vodou i ztracených v terénu. Zimní příprava je nejnáročnější. V Plzeňském kraji funguje brigáda deset let, má 23 členů a pět čekatelů a na tři desítky psů. Kromě záchranných brigád kynologů má psy cvičené na lavinové práce také třeba horská služba.
Autor: ČTK
www.ctk.cz
http://www.ceskenoviny.cz/video/detail.php?id=134538
Lavinový týden v Jeseníkách
31.1.2010 - 7.2.2010
Poslední lednový den jsme vyrazili napříč naší republikou až do Jeseníků, kde se měl konat lavinový týden KPZK ( klub pracovní a zábavné kynologie ).
Ubytování bylo domluveno v bungalovech hotelu Paramon v Suché Rudné, jenom naše smečka jako obvykle nocovala v našem " bydlíku " . Výcvik probíhal v okolí hotelu, ve dvou částech - dopoledne a odpoledne, cvičilo se podle IRO RH LA, protože někteří se chtěli zdokonalit a jít na zkoušky. Páníčci dělali figuranty také ostatním pejskům , nechali se zahrabávat do sněhu, kterého bylo opravdu hodně.
FOTO:
od Rory: http://aurorahelfra.rajce.idnes.cz
od Blekouše : http://blekusek.rajce.idnes.cz/LAVINY_leden_2010/
od Týny: http://evinka01.rajce.idnes.cz/unor_laviny/
od Keiry bude doplněno : http://sonny7407.rajce.idnes.cz/
Páníci se také bavili
Vozili jsme se také na skutru
Pořádali jsme soutěže
Lavinové soustředění na Špičáku
9.1.2010 - 17.1.2010
V sobotu ráno bylo u nás doma hemžení, páníci balili na soustředění. A tak jsme se radši kolem moc nemotaly a čekaly, až bude zapakováno a páníci zavelí - nasedat. Tak se také stalo. Jela jsem já a ségra Barborka. Pro mne to bylo první lavinové soustředění, vždycky jsem jela jen na kratší dobu a pro Báru to byla první velká akce.
Cesta probíhala dobře, silnice byla uklizená a tak jsme ani cestou nemuseli nandavat řetězy. Když jsme dorazili na Špičák a ubytovali se, šli jsme na prochajdu. Sněhu nebylo sice moc, ale stačilo. Ten pohled, všude bílo, prostě nádhera.
Na odpoledne byla naplánovaná procházka , která měla zastávku v bufetu "u dvou sekerek", kde si páníci dali něco dobrého k snědku a něco na zahřátí.
A pak to začalo, ráno venčení, potom snídaně, výcvik, oběd, venčení ...... Panička ve volných chvilkách fotila, ale spíš máme na fotkách ségru s páníkem a ostatní pejsky.
Trénovali jsme vyhledávání ve sněhu, štěkali jsme na figuranty, co nám síly stačily, oni pak nám dělali na sněhu tajtrdlíky a to se nám moc líbilo. Páníci si vzali na nohy taková ta divná prkénka, říkají tomu lyže a zkusili se na nich pohybovat. To byla sranda. Někomu to šlo, jiní se museli snažit. A aby se neřeklo, jeden den si také udělali výlet na lyžích.
Člobrda Filip byl tak hodný a trochu se se mnou proběhl , když páník jel před námi na lyžích.
Také jsme využily přestávek a zkoušely košík. Moc se mi to nelíbilo a ségře také ne.